Dost bylo kompromisů. Je čas zachránit alespoň zbytek důstojnosti těch, kteří se do poslední chvíle snažili nabídnout Řekům to, co lze považovat za západoevropskou cestu. Ať si nikdo nemyslí, že věřitelé k Řecku přistupovali jako nějaká ostřejší úvěrová společnost ke svým dlužníkům v prodlení, že nemuseli dělat ústupky, nebo že jejich ústupky nebyly mnohem větší, než ty, které požadovali od Řeků na oplátku. Rozhodnutí Řeků bylo jasným signálem, že jejich touhou je vydat se cestou jinou, možná ruskou, možná nějakou alternativní vlastní.
Je potřeba se smířit s tím, že jsme z pocitu bratrské sounáležitosti a důvodu partnerské povinnosti vynaložili obrovské prostředky, abychom dali Řecku stejnou šanci, jako dalším evropským zemím, které se dostali do problémů, a že jsme tyto prostředky vyhodili do vzduchu. V případě Irska, Portugalska nebo Kypru, se vesměs povedlo najít řešení a dosáhnout kompromisů, které přinesly své plody.
Ke kompromisu jsou ovšem vždy zapotřebí dva. V případě Řecka se nám dostalo bezprecedentního a jasného ne, které si nesmíme vykládat izolovaně, jako odpověď na již neplatný návrh věřitelů. Řecké ne je vyjádřením odporu k západoevropské demokracii, k Evropské unii a k zemím, které mu byly dobré, když podvádělo a projídalo jejich dotační programy, a které obelhávalo zfalšovanými statistikami o svém hospodářství. Řecké ne, je jasným signálem, že nás nepovažují za partnery, se kterými sdílejí společné hodnoty a pro které jsou ochotni učinit osobní ústupky. Výsledek referenda jasně ukazuje, že jsme pro naprostou většinu Řeků pouze těmi, kteří mají zdroje a kteří jsou je schopni financovat jejich lenošení na pláži, a že půjdou s tím, kdo jim to umožní, bez ohledu na morálku, filozofii nebo vděk, či cokoliv jiného. Za takové situace, bohužel, neexistují podmínky, které bychom mohli Řecku navrhnout. Nelze totiž dosáhnout kompromisního řešení, když ze strany Řeků není vůle k jeho nalezení.
Nesmíme podlehnout my sami a na „vydírání“ ze strany Řeků přistoupit. V žádném případě se však nesmíme uchýlit k jakékoliv formě úplatku, kterým bychom si v podobě přistoupení na jejich vyděračské požadavky koupili jenom zvětšení a další oddálení řeckého problému. Řecká krize totiž už není jenom krizí ekonomickou nebo politickou. Dneškem dostala zcela nový rozměr. Nastalá situace významně prověří naši vlastní důstojnost a myslím si, že si kvůli Řekům nezasloužíme klesnout ani o centimetr, když nám dali jasně najevo, že nestojí o naše hodnoty a o partnerství s námi, ale jenom o naše zadarmové peníze. To, že jsme se už potopili po krk, jim prostě musí stačit!
